Vůdcové Aliance se touto dobou hašteřili o svá hospodářská území a politický vliv ve svých zemích. Král Terenas z Lordaeronu začal tušit, že křehké spojenectví, uzavřené v nejtemnější hodině, již nebude držet pospolu o nic déle. Terenas přesvědčil vůdce Aliance o poskytnutí peněz a dělníků na pomoc obnově jižního království Stormwindu, které bylo zničeno během orcké okupace Azherothu. Stále vyšší daně, které museli lidé odevzdávat, spolu s dřívějšími náklady na udržování internačních táborů způsobovali, že mnoho vůdců Aliance – Genn Greymane z Gilneasu především – dospívalo k názoru, že jejich královstvím by se dařilo lépe, kdyby se od Aliance odtrhla.
Aby toho nebylo málo, Vysocí elfové ze Silvermoonu odvolávali svou oddanost k Alianci s tím, že chudí lidé během druhé války vypalovali elfské lesy během druhé války. Terenas vzdoroval své netrpělivosti a elfům připomněl, že z Quel’Thalasu by nic nezůstalo, nebýt stovek udatných lidí, kteří již dvakrát Quel’Thalas zachránili. I přes to, se tvrdohlaví elfové rozhodli kráčet svou vlastní cestou. V důsledku odchodu elfů i Gilneas Stromgarde vystoupil též.
Přestože se Aliance rozpadala, Král Terenas měl stále ještě spojence, se kterými mohl počítat. Admirál Proudmoore z Kul Tirasu a mladý Varian Wrynn, král Azherothu, byli nadále odhodláni být pod praporem Aliance. Kromě nich také kouzelníci z Kirin Tor z Dalaranu, vedeni Arcimágem Antonidasem, slíbili podporu vládnoucímu králi Terenasovi. Nejvíce uklidňující bylo, že mocný trpasličí král Magni Bronzebeard krále ujistil, že trpaslíci z Ironforge mají k Alianci navždy dluh za osvobození Khaz Modanu z pod kontroly Hordy, za čež budou Alinci vždy věrni.